|
|
Vliv formativního hodnocení na sebehodnocení žáků ve výuce informatiky na ZŠ
Vaníček, Petr ; Novák, Jaroslav (vedoucí práce) ; Tocháček, Daniel (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou, jaké jsou rozdíly v sebehodnocení u žáků, kteří pracovali s formativním hodnocením, a těch, kteří byli hodnoceni učitelem a běžnou klasifikací. Cílovou skupinou byli žáci 2. stupně základní školy, sledovaným vyučovacím předmětem informatika. Cílem práce tedy bylo zjistit, jakým způsobem se projeví na žákově sebehodnocení zavedení formativního hodnocení do výuky. V teoretické části autor definuje klíčové pojmy s důrazem na typy školního hodnocení, hodnocení žáka vrstevníkem, jeho sebehodnocení a klasifikaci. Dále se dotýká výuky IVT na 2. stupni základní školy z pohledu rámcového vzdělávacího programu a školního vzdělávacího programu. Pro výzkum byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie - technika zúčastněné pozorování. Výzkum probíhal paralelně v 8. A, kde byli žáci učitelem během pololetí sledováni a hodnoceni běžnou klasifikací, pouze v jeho závěru obdrželi k vyplnění sebehodnotící dotazníky. Žáci 8. B průběžně po celou dobu pracovali se vzájemným hodnocením a sebehodnocením, učitel zde zastával roli pozorovatele a mentora. Na závěr pololetí vyplňovali stejný sebehodnotící dotazník. Z výzkumu vyplynulo, že žáci třídy B uměli lépe pracovat s dotazníkem sebehodnocení, dokázali přesněji a reálněji zhodnotit své schopnosti a dosažené znalosti, a jejich...
|
|
|
Vrstevnické hodnocení v matematice v 5. ročníku základní školy.
Handíková, Karolína ; Macháčková, Jana (vedoucí práce) ; Kvaszová, Milena (oponent)
HANDÍKOVÁ KAROLÍNA, Vrstevnické hodnocení v matematice v 5. ročníku základní školy, Praha, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, 2022. Diplomová práce Vrstevnické hodnocení v matematice v 5. ročníku základní školy pojednává o způsobech hodnocení využívaných v prvním období vzdělávání žáků na základních školách. Práce se skládá ze dvou částí - teoretické a praktické. V teoretické části práce se vymezuje pojem školního hodnocení, uvádím zde jeho stručný vývoj, funkce a rozlišuji také různé typy školního hodnocení. Na hodnocení je v práci nahlíženo ve třech rovinách - sebehodnocení, vrstevnické hodnocení a učitelské hodnocení. V práci je zdůrazněno hodnocení vrstevnické, kterému je věnována zvýšená pozornost v oblasti výzkumu. Praktickou část tvoří výzkum zaměřený na práci se čtvercovou sítí a počítání obsahu různých geometrických tvarů, kdy žáci na základě vrstevnického hodnocení prostupují různými úrovněmi. KLÍČOVÁ SLOVA Hodnocení, formativní hodnocení, sumativní hodnocení, sebehodnocení, vrstevnické hodnocení, žák prvního stupně ZŠ, obsah trojúhelníku ve čtvercové síti
|
|
|
Multimediální jazykové laboratoře ve výuce cizího jazyka
Botlík Nuc, Tomáš ; Černochová, Miroslava (vedoucí práce) ; Ondráková, Jana (oponent) ; Fialová, Irena (oponent)
Disertační práce se zabývá problematikou multimediálních jazykových laboratoří ve výuce cizího jazyka. Práce vychází z předpokladu, že laboratoř napomáhá nácviku rozvoje ústního projevu žáků a jak práce v laboratoři souvisí s koncepty autonomního učení, sebehodnocení a vícejazyčnosti. Práce zkoumá, za jakých podmínek lze laboratoř SmartClass Robotel využít ve výuce německého jazyka na střední škole. Výzkumného šetření realizovaného formou případové studie se v období prosinec 2021 až únor 2022 zúčastnilo 69 žáků střední školy. Zdrojem výzkumných dat byly vstupní a výstupní záznamy nahrávek ústního projevu jednotlivých žáků. Každá nahrávka byla hodnocena žákem samotným, jeho spolužákem a učitelem. Hodnocení se zaměřovala na obsah a ústní projev, lexikální, gramatickou a fonologickou kompetenci. Součástí hodnocení bylo také posouzení kvality a identifikace nedostatků projevu. Z výsledků vyplývá, že za určitých podmínek může výuka v jazykové laboratoři usnadnit učitelům realizaci konverzačních aktivit a umožnit žákům pracovat vlastním tempem a volit pořadí aktivit. Přínosem pro učitele je možnost sběru dat o učení žáků. Ve všech sledovaných oblastech došlo ke zlepšení ústního projevu žáků, k největšímu v kategorii "obsah a projev". Součástí práce je také analýza současného stavu využívání...
|
|
|
Hodnocení jako cesta k sebepoznání nejen ve výuce matematiky na 1. stupni ZŠ
Handíková, Karolína ; Kvaszová, Milena (vedoucí práce) ; Macháčková, Jana (oponent)
HANDÍKOVÁ KAROLÍNA, Hodnocení jako cesta k sebepoznání nejen ve výuce matematiky na prvním stupni ZŠ, Praha, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, 2022. Diplomová práce Hodnocení jako cesta k sebepoznání nejen ve výuce matematiky na prvním stupni ZŠ pojednává o způsobech hodnocení využívaných v prvním období vzdělávání žáků na základních školách. Práce se skládá ze dvou částí - teoretické a praktické. Hodnocení je nedílnou součástí vzdělávání a stejně tak, jako se transformují na základě změn ve společnosti jeho jiné části, dochází i u hodnocení k převratům a změnám tak, aby bylo efektivní a reagovalo na nejnovější trendy pedagogiky. Hodnocení je pro pedagogy velkým tématem a mnoho z nich se každodenně zamýšlí nad vhodnou formou hodnocení. V teoretické části práce se vymezuje pojem školního hodnocení, jeho funkce a rozlišují se různé typy školního hodnocení. Na hodnocení je v práci nahlíženo ve třech rovinách - sebehodnocení, vrstevnické hodnocení a učitelské hodnocení. Praktickou část tvoří průzkum, ve kterém jsou dotazováni učitelé na prvním stupni základní školy, a zároveň i samotní žáci, navštěvující první stupeň základní školy. Učitelé jsou dotazováni, které z jednotlivých typů hodnocení využívají, které považují za nejefektivnější a zda jsou v oblasti hodnocení dobře vybaveni. Žáků se...
|
|
|
Formativní hodnocení
Laufková, Veronika ; Starý, Karel (vedoucí práce) ; Šalamounová, Zuzana (oponent) ; Kratochvílová, Jana (oponent)
Disertační práce se zabývá tématem formativního hodnocení na sekundárním stupni vzdělávání v širším kontextu. Cílem práce bylo vymezit pojem formativní hodnocení a objasnit, jakými způsoby je implementováno do výuky v českém jazyce a literatuře (ČJL) na sekundárním stupni vzdělávání. V teoretické části bylo vycházeno z významných zahraničních a domácích zdrojů. Formativní hodnocení bylo vymezeno jako hodnocení, které přináší užitečnou informaci o aktuálním stavu vědomostí a dovedností žáka v procesu učení. Dále byla představena jeho typologie, funkce, otázky vztahující se k jeho úspěšné implementaci a využívané metody: cíle, kritéria, zpětná vazba, sebehodnocení a vrstevnické hodnocení. Cílem empirické části bylo popsat reálnou podobu implementace formativního hodnocení do výuky na šesti záměrně vybraných českých školách ve vzdělávacím oboru ČJL na sekundárním stupni vzdělávání a zjistit postoje žáků k této podobě implementace. Zvolen byl design kvalitativního výzkumu a jako výzkumná strategie vícepřípadová studie. Sběr dat sestával z pozorování, rozhovorů s učiteli i žáky a analýzy dokumentů. Nejlépe bylo formativní hodnocení implementováno pod vedením zkušeného mentora. Na druhou stranu ho dobře využívali i učitelé, kteří pojem neznali. Z pohledu žáků se jevily jako nejužitečnější metody...
|
|
|
Sebehodnocení a vrstevnické hodnocení při tlumočnickém samostudiu
Navrátilová, Kateřina ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Mraček, David (oponent)
Tato teoreticko-empirická práce se zabývá významem sebehodnocení a vrstevnického hodnocení pro tlumočnické samostudium. V první části práce se soustředíme na její teoretická východiska. Nejprve se věnujeme otázce kvality tlumočení, její definici, ale také hodnocení tlumočení ve výuce. Následně představujeme teorii expertnosti, a to jak obecně, tak z hlediska tlumočení, a předkládáme doporučení některých teoretiků, jak teorii expertnosti uplatňovat ve výuce tlumočení. V další kapitole objasňujeme význam některých konceptů z oblasti teorie učení, které se často objevují v tlumočnicko-didaktických pracích. V závěru teoretické části pak představujeme dva typy nástrojů, které lze při tlumočnickém samostudiu využívat, a to nástroje e-learningové a reflektivní deníky. V empirické části práce analyzujeme výsledky dvou provedených výzkumů. Prvním z nich je dotazníkové šetření mezi studenty Ústavu translatologie, jehož cílem bylo zmapovat samostudijní návyky studentů ústavu a také zjistit, zda studenti při samostudiu postupují v souladu s teorií expertnosti. Druhým z nich je studie zaměřená na vrstevnickou zpětnou vazbu, kterou si studenti tlumočení navzájem poskytují, a na uživatelskou přívětivost My Speech Repository, databáze určené studentům tlumočení.
|
|
|
Zavádění formativního hodnocení na 2. stupni základní školy v přírodovědných předmětech
Navrátilová, Lenka ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Chvál, Martin (oponent)
Práce pojednává o možných cestách, jak zavádět postupy formativního hodnocení do výuky na druhém stupni základní školy v přírodovědných předmětech, zejména v přírodopisu a chemii. Předpokladem pro úspěšnost zavedení formativního hodnocení je zdravé klima ve třídě a podpora vzájemné pomoci mezi žáky ve smyslu jejich uvědomění si synergických efektů práce celé třídy jako pospolitosti, plné vzájemného respektu a vědomou si přání dosažení společného zdárného cíle. S tím souvisí posílení kooperativního učení, práce ve skupinách a také způsob sebehodnocení žáků pro posílení jejich růstového myšlení, vytvoření a posílení jejich dovednosti přemýšlet o svém učení, tedy metakognici. Formativní hodnocení obohacuje nejen žáky, ale i samotného učitele. Ten na základě získaných informací lépe promýšlí svou výuku. Předpokládá to však profesionalitu učitele, jeho otevřenost vůči zpětné vazbě žáků. Pokud učitel toto přijme jako šanci se zlepšit, pak je člověkem na správném místě, který má více předpokladů sloužit žákům a jejich vzdělání. Ukázky postupů formativního hodnocení v praktické části dávají šanci většímu počtu žáků pocítit radost z poznávání v přírodních vědách, získat sebevědomí a lásku k sebevzdělávání a osobnímu rozvoji svému i druhých. KLÍČOVÁ SLOVA motivace, odpovědnost, růstové myšlení, portfolio,...
|
|
|
Případová studie: zavádění prvků formativního hodnocení do výuky
Raška, Dominik ; Starý, Karel (vedoucí práce) ; Laufková, Veronika (oponent)
Diplomová práce s názvem Případová studie: zavádění prvků formativního hodnocení do výuky se zaměřuje na formativní hodnocení a jeho místo i specifika v edukační realitě ze dvou úhlů pohledu - zaměřuje se na bezprostřední zkušenosti učitelů i žáků, a zároveň na celoškolní proces zavádění této změny do výuky. Cílem práce je přiblížit formativní hodnocení jako prostředek funkční zpětné vazby mezi žáky a učiteli, a nabídnout osobní zkušenosti s implementací formativního hodnocení do výuky z pohledu učitelů i žáků. V teoretické části jsou vymezeny hlavní charakteristiky formativního hodnocení, spolu s konkrétními metodami či technikami a jejich přínosem. Dále nabízí teoretická část pohled na to, jak lze řídit proces zavádění změn do škol. Empirická část prezentuje výsledky z výzkumného šetření, zaměřeného na implementaci konkrétních prvků formativního hodnocení do výuky ve vybrané škole. Výsledky výzkumu nakonec potvrzují zásadní vliv vedení změny na celkový výsledek tohoto procesu a postupnou změnu postojů i motivace hlavních aktérů. KLÍČOVÁ SLOVA formativní hodnocení, zpětná vazba, vrstevnické hodnocení, sebehodnocení, kriteriální hodnocení, řízení procesu změny
|
|
|
Formativní hodnocení
Laufková, Veronika ; Starý, Karel (vedoucí práce) ; Šalamounová, Zuzana (oponent) ; Kratochvílová, Jana (oponent)
Disertační práce se zabývá tématem formativního hodnocení na sekundárním stupni vzdělávání v širším kontextu. Cílem práce bylo vymezit pojem formativní hodnocení a objasnit, jakými způsoby je implementováno do výuky v českém jazyce a literatuře (ČJL) na sekundárním stupni vzdělávání. V teoretické části bylo vycházeno z významných zahraničních a domácích zdrojů. Formativní hodnocení bylo vymezeno jako hodnocení, které přináší užitečnou informaci o aktuálním stavu vědomostí a dovedností žáka v procesu učení. Dále byla představena jeho typologie, funkce, otázky vztahující se k jeho úspěšné implementaci a využívané metody: cíle, kritéria, zpětná vazba, sebehodnocení a vrstevnické hodnocení. Cílem empirické části bylo popsat reálnou podobu implementace formativního hodnocení do výuky na šesti záměrně vybraných českých školách ve vzdělávacím oboru ČJL na sekundárním stupni vzdělávání a zjistit postoje žáků k této podobě implementace. Zvolen byl design kvalitativního výzkumu a jako výzkumná strategie vícepřípadová studie. Sběr dat sestával z pozorování, rozhovorů s učiteli i žáky a analýzy dokumentů. Nejlépe bylo formativní hodnocení implementováno pod vedením zkušeného mentora. Na druhou stranu ho dobře využívali i učitelé, kteří pojem neznali. Z pohledu žáků se jevily jako nejužitečnější metody...
|
|
|
Sebehodnocení a vrstevnické hodnocení při tlumočnickém samostudiu
Navrátilová, Kateřina ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Mraček, David (oponent)
Tato teoreticko-empirická práce se zabývá významem sebehodnocení a vrstevnického hodnocení pro tlumočnické samostudium. V první části práce se soustředíme na její teoretická východiska. Nejprve se věnujeme otázce kvality tlumočení, její definici, ale také hodnocení tlumočení ve výuce. Následně představujeme teorii expertnosti, a to jak obecně, tak z hlediska tlumočení, a předkládáme doporučení některých teoretiků, jak teorii expertnosti uplatňovat ve výuce tlumočení. V další kapitole objasňujeme význam některých konceptů z oblasti teorie učení, které se často objevují v tlumočnicko-didaktických pracích. V závěru teoretické části pak představujeme dva typy nástrojů, které lze při tlumočnickém samostudiu využívat, a to nástroje e-learningové a reflektivní deníky. V empirické části práce analyzujeme výsledky dvou provedených výzkumů. Prvním z nich je dotazníkové šetření mezi studenty Ústavu translatologie, jehož cílem bylo zmapovat samostudijní návyky studentů ústavu a také zjistit, zda studenti při samostudiu postupují v souladu s teorií expertnosti. Druhým z nich je studie zaměřená na vrstevnickou zpětnou vazbu, kterou si studenti tlumočení navzájem poskytují, a na uživatelskou přívětivost My Speech Repository, databáze určené studentům tlumočení.
|
host ::
RSS.